úterý 23. září 2014

Tam kde význam není znám

Zamotán úzel myšlenek je
začátek a konec,
kde je ta poslední naděje.
Žádná slova jen bujará představa
v tom tichý křik a chladná únava.

Bolesti a trápení uvnitř jedné osoby
však, že prý klid a samý klady!
Ačkoli pravda to je,
to já vím
jen, kéž si s tím poradím.

Nejmenší tušení on nemá
jak jen láska bývá slepá,
avšak miluji jeho nadevše,
a on vždy vrazí nůž do duše.

Jak jen smutek a bezmoc se dere,
když vím, že ztrácím své nebe.
Lhal jsi a zklamal si mne
nezastáváš se mne ale sebe...





Můj milý ♥


Miluji
xx Veronika

Že prý slibuji

Slovo slibuji.
  Když někdo někomu složí slib, měl by se ho držet a plnit jej, ale ke vší smůle ne každý tohle dokáže. Možná je to pro někoho jen slovo a tak jím pouze plýtvá, ale pro mě je to něco důležitého, něco co mi dává naději člověku věřit.
  Ano, narážím tímto na jednu osobu, která pro mě znamená víc než cokoliv na světě. Ten člověk je jediný na světě, který o mně ví vše, možná dokonce více než-li já sama.
  Proč když mě zklamal a poté slíbil, že už to neudělá.. udělal znova?! Tohle mě mrzí a bolí. Očekávám od toho nejspíš víc, než bych měla. Taky Vám je totálně na nic, když vám bodne někdo blízký nůž do zad? :) Komu není.
  Původně jsem chtěla jako první napsat něco ve stylu "úvodního článku", ale potřebuji se někde vypsat aby se mi od toho všeho kolem ulevilo. Pokud si tohle někdy někdo přečte, tak se Vás ptám, "Jak řešíte své problémy, trable, zklamání, pocit samoty atp. ?"

xx Veronika